Historie regionu

Archeologické nálezy dokládají, že jílovský region byl osídlen již v laténském období. Významnou lokalitou je i nedaleká lokalita Závist, jedno z největších keltských oppid u nás. Nejdůležitějším křesťanským centrem byl na počátku druhého tisíciletí Ostrovský klášter. Jílovým prochází i nejkrásnější železnice u nás – slavný Posázavský pacifik. V 19. a 20. století byl ve městě bohatý společenský život, celá řada řemesel, spolků a žilo zde mnoho zajímavých osobností.

Ostrovský klášter

Ve sklepních prostorách muzea je umístěna první část archeologické expozice, která je věnovaná Ostrovskému klášteru založenému v roce 999. Byl to druhý nejstarší mužský klášter v Čechách.

expozice-ostrovsky klasterNacházel se na ostrově uprostřed Vltavy, nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou. Do začátku 13. století benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter patřil mezi největší pozemkové vlastníky v zemi. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny. Klášter byl také střediskem vzdělanosti a umělecké tvorby. Vzniká zde jedna z nejkrásnějších iluminovaných knih raného středověku – Ostrovský žaltář.

V roce 1278 klášter napadla vojska Oty Braniborského. Zkázou pro klášter však byly husitské války, proto v roce 1517 odešel opat s konventem do probošství ve sv. Janu pod Skalou. Po pěti archeologických výzkumech, z nichž poslední se uskutečnil v letech 1975 – 1983, na sebe klášter upozorňuje částečně odkrytými a zpevněnými základy stavby.

expozice-ostrovsky klaster-kostraVe sklepních prostorách muzea je umístěna první část archeologické expozice, která je věnovaná Ostrovskému klášteru založenému v roce 999. Byl to druhý nejstarší mužský klášter v Čechách. Nacházel se na ostrově uprostřed Vltavy, nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou. Do začátku 13. století benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter patřil mezi největší pozemkové vlastníky v zemi. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny.

expozice-ostrovsky klaster-modelKlášter byl také střediskem vzdělanosti a umělecké tvorby. Vzniká zde jedna z nejkrásnějších iluminovaných knih raného středověku – Ostrovský žaltář. V roce 1278 klášter napadla vojska Oty Braniborského. Zkázou pro klášter však byly husitské války, proto v roce 1517 odešel opat s konventem do probošství ve sv. Janu pod Skalou.

Po pěti archeologických výzkumech, z nichž poslední se uskutečnil v letech 1975 – 1983, na sebe klášter upozorňuje částečně odkrytými a zpevněnými základy stavby.

Druhá část archeologické expozice se vztahuje k počátkům osídlení Jílovska v době prehistorické.

model oppidaxPozoruhodné jsou archeologické nálezy a fotografie z keltského hradiště Závist u Zbraslavi (nádoby, přesleny, železné klíče, model hradiště na Závisti či model keltské chalupy). Obdobným materiálem je doložena i existence zaniklého městečka Ostrovského kláštera, založeného kolem poloviny 13. století nad soutokem Sázavy s Vltavou. Barevné letecké snímky dokreslují půvab míst, ve kterých se zmiňované archeologické lokality nacházejí.

Život v Jílovém

Další dvě místnosti předkládají návštěvníkovi exponáty spojené se životem v Jílovém a jeho okolí od středověku do počátku 20. století. Jsou zde modely chalup, které dokumentují stavitelství Jílovska v 19. století. Fotografie a předměty svázané s voroplavbou na Sázavě i Vltavě, faksimile „Jílovského kancionálu“ ze 16. století, rychtářské ferule, kopie městských jílovských pečetidel z doby Karla IV. a Vladislava Jagelonského nebo dřevěné plastiky s několika dalšími předměty, které pocházejí z jílovského minoritského kláštera, zrušeného v roce 1785.

model domuxexpozice-region-svetnickaminoritaxV části výstavní místnosti je soustředěno vybavení světnice venkovského člověka 19. století. Nepřehlédnutelná je vitrína s exponáty, které patří mezi první sbírkové předměty muzea, neboť jsou ze sbírky jeho zakladatele, pana Leopolda Čiháka.