Expozice Ora et labora

Ve sklepních prostorách muzea je umístěna archeologická expozice Ora et labora (Modli se a pracuj), která je věnovaná benediktinskému klášteru Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle založenému v roce 999, nejstarší historii Jílovska a zaniklému středověkému osídlení na Hradišťku u Davle. Návštěvníci si mohou prohlédnout 3D vizualizaci možné podoby kláštera v jednotlivých vývojových etapách. Dále 3D projekce ukazuje středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Vltavy a Sázavy v místě dnes zvaném Sekanka, které je tradičně s Ostrovským klášterem spojováno. V expozici návštěvníci také spatří rekonstrukci klášterního skriptoria, interiér středověkého venkovského domu nebo model sídliště na Sekance v období 13. století. Součástí expozice je také nová naučná stezka ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána v Davli, který byl historicky součástí širšího klášterního komplexu.Je na ní 10 informačních panelů, které seznámí návštěvníka s historií, podobou a výsledky archeologických průzkumů na jednotlivých lokalitách. Součástí každého panelu je velkoplošný snímek s vizualizací, který ukazuje, jaký pohled se v tomto místě návštěvníkovi naskytl před staletími.DSCN1880DSCN2468

DSCN1842

Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším řeholním domem v Čechách a druhým mužským konventem založeným pouhé 2 roky po nejstarším mužském klášteře na Břevnově. Klášter se nacházel na ostrově uprostřed Vltavy, nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou. Do začátku 13. století benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter patřil mezi největší pozemkové vlastníky v zemi a stál za osidlováním a rozvojem dolního Posázaví a středního Povltaví. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny. Klášter byl také střediskem vzdělanosti a umělecké tvorby. Vzniká zde jedna z nejkrásnějších iluminovaných knih raného středověku – Ostrovský žaltář.

Úlohu kláštera jako významné architektonické dominanty dokumentují výsledky archeologických výzkumů, díky nimž známe jak jeho románskou podobu, tak následující vrcholně gotickou přestavbu před jeho zničením husity roku 1420.expozice-ostrovsky klaster-kostra

 

 

DSCN2476

 

 

 

 

 

 

 

Zaniklé středověké sídliště na Hradišťku u Davle

Po polovině 13. století vyrůstá na skalnaté ostrožně nad soutokem Sázavy s Vltavou sídliště městského typu, založené na pravidelném půdorysu okolo hektarového tržiště, kterým zároveň prochází cesta spojující městečko s klášterem. Více než 60 pozemkových parcel s obytnými domy vytváří stavební podobu ekonomického centra kraje, městečka řemeslníků – kovářů, hrnčířů, slévačů i soukeníků, ale i obchodníků a směnárníků. Určité vazby má sídliště jistě i na hornický ruch v okolní krajině, kde se začíná dolovat a rýžovat zlato.

Místo je opevněno příkopy a hliněnými valy, ty však brzo nedostačují a na jejich místě se v 60. – 70. letech začíná budovat kamenná hradba. Ta ale již nebyla dokončena. Roku 1278 je osídlení v poloze dnes zvané Sekanka zničeno při braniborském vpádu, který následuje po smrti krále Přemysla Otakara II. na Moravském Poli.

U založení sídliště na Sekance patrně stál Ostrovský klášter, lze ale hypoteticky uvažovat i o možnosti královské účasti, kterou by centrální panovnická moc získala významný opěrný bod v krajině, později známe jako zlatá pokladnice českého království.