Technické a kulturní památky

VRANÉ NAD VLTAVOU A SKOCHOVICE

Nejprve dvě obce na pravém břehu Vltavy. Dnes tvoří jeden souvislý zastavěný celek a od svého založení mají i obdobný historický vývoj. Vznik obou obcí se připisuje k roku 993. První písemná zmínka o kostele ve Vraném je z roku 1352, patrně však založení kostela je staršího data, neboť gotická stavba má románskou absidu. Dnešní podobu kostel získal až v 17. století. Vrané je od 2. poloviny 19. století spojováno s výrobou papíru. V roce 1842 tu pracovaly dva papírenské stroje. Závod byl největším a také nejmodernějším papírenským závodem v Čechách. Výroba papíru zde skončila v roce 2000. V roce 1897 byla přes Vrané prodloužena z Modřan lokální železniční dráha do Dobříše. Muselo dojít k přemostění Vltavy mezi Skochovicemi a Měchenicemi. Ocelová konstrukce mostu je úctyhodná svými rozměry. Ve své době měla největší rozpětí ze všech mostů na místních drahách v Čechách. Dnes je na šestém místě. Čtyři nestejné mostní pole kříží řečiště Vltavy pod ostrým úhlem, navíc v mírném oblouku. Několik staletí spojení Vraného nad Vltavou se zbraslavskou částí Strnad zajišťuje přívoz. Od roku 1909 je jeho provozovatelem obec Vrané nad Vltavou. Přívoz jezdí celoročně, avšak jen v pracovní dny.

PŘEHRADA VE VRANÉM NAD VLTAVOU

Stavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou započala ve 30. letech 20. století etapa výstavby soustavy vodních děl na řece Vltavě, tzv. Vltavská kaskáda. Výstavba přehrady ve Vraném byla zahájena v roce 1930. Autorem tohoto díla je architekt Kamil Roškot. Je tvořeno přehradní betonovou hrází s jezem o čtyřech přelivných dvacetimetrových polích ve střední části. Při levém břehu jsou dvě plavební komory, které umožňovaly proplouvání lodí o nosnosti do tisíce tun. Vlastní stavbu přehrady provedla firma Hlava – Domanský. Elektrárna na pravém břehu řeky byla uvedena do provozu v roce 1936, je opatřena dvěma Kaplanovými turbínami z ČKD Blansko a generátory ze Škodových závodů v Plzni. Celkově bylo na stavbě přemístěno 397 000 m3 zeminy, 4 000 t ocelových konstrukcí a výztuží, 250.000 m3 betonu a zdiva.

ŠTĚCHOVICE

stechmesMěstys Štěchovice leží na soutoku Kocáby s Vltavou, Jeho počátky sahají do 13. století. Ve středověku se Štěchovice proslavily těžbou zlata nejen v údolí Kocáby, ale i na pravém břehu Vltavy v dnešním Brunšové. V roce 1939 byl ve Štěchovicích dokončený přes Vltavu most, jehož stavbu realizovala firma ing. J. Kindla podle projektu M. Klementa. Základem nosné konstrukce jsou dva široce rozepjaté železobetonové oblouky, na nichž je zavěšena mostovka. Rozpětí mostu je 113,8 m a celková délka 141 m. V roce 2002 pomohl obyvatelům Štěchovic, když povodeň odplavila silnici na Prahu.

Pozornost si ve Štěchovicích zaslouží také kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl postavený v letech 1911 – 1914 podle plánů K. Hilberta. Trojlodní kostel je ve slohu posecesní romanizující architektury. Ornamentální nástěnná výzdoba pochází od Fr. Frőhlicha.

ŠTĚCHOVICKÁ PŘEHRADA

stechoviceVýstavba začala v roce 1938, v dolní, závěreční části bývalých Svatojánských proudů podle plánů architekta Kamila Roškota. Stavbu provádělo konsorcium ing. B. Hlava – Lanna a ing. J. Domanský – Kress. Přehradní betonová hráz je vysoká 22,5 m, dlouhá 120 m. Má pět dvacetimetrových přelivných polí. Součástí přehrady je unikátní plavební komora (jedna z nejvyšších na světě), která je rozdělena na dvě části. Na levém břehu k přehradě přiléhá střednětlaká elektrárna, která má dvě Kaplanovy turbíny s výkonem 22,5 MW. Napájené jsou z přehradního jezera. Další vysokotlaká turbína se nachází pod nádvořím elektrárny a voda je přiváděna potrubím z nádrže na vrchu Homole. Její výkon je 45 MW a jedná se o elektrárnu přečerpávací.

Informační centrum ČEZu zajišťuje návštěvníkům prohlídky v pracovní dny 8.00 – 15.00 hodin. Celoročně, vždy po předchozím objednání.

POSÁZAVSKÝ PACIFIK

pacifikŽelezniční trať nazývaná dnes „Posázavský Pacifik“ byla vystavěna v letech 1881 až 1900. Vede údolími Vltavy a Sázavy z Prahy přes Vrané do Čerčan, za její součást je považována také odbočka ze Skochovic do Dobříše, která prochází údolím Bojovského potoka. Při uskutečňování projektu bylo třeba překonat celou řadu překážek daných komplikovaným terénem – koleje tu procházejí celou řadou skalních zářezů, sedmi tunely a přes několik mostů, z nichž je nejvýznamnější 48 metrů vysoký viadukt nad Kocourskou roklí u Žampachu. Trať Posázavského Pacifiku přinesla kraji značné oživení, a to nejen proto, že na ni mohl být napojen místní průmysl, ale také díky tomu, že přivedla do Středního Povltaví turisty, trampy a další výletníky z Prahy a okolí. Její provoz byl částečně přerušen za 2. světové války, kdy tunely sloužily zbrojní výrobě, a s poválečným rozšířením automobilové dopravy její význam trochu poklesl, dodnes je ji ale možné označit za jednu z nejkrásnějších a nejzajímavějších tratí v ČR.

SLAPY

Nejstarší písemná zmínka o obci je z r. 1292, kdy český král Václav II. založil Zbraslavský klášter a mezi obcemi, které se staly klášterním majetkem, byla v zakládací listině jmenovaná i obec Slapy. Barokní perlou středního Povltaví je nazývaný kostel sv. Petra a Pavla, který ve Slapech v roce 1693 postavili cisterciáčtí mniši ze Zbraslavi.

Architektonicky velmi zajímavá osmistěnná stavba. Má loď pokrytou kupolí s osmi žebry a nad kupolí je věžička ve tvaru lucerny s osmi okny. K osmiboké lodi se v průčelí pojí osmiboká věž a ze druhé strany obdélný, trojboce ukončený presbytář. Když v roce 1912 byl kostel restaurovaný, byly nalezeny doklady, které nasvědčují tomu, že k dokončení a vysvěcení kostela došlo až v roce 1716.

SLAPSKÁ PŘEHRADA

Pro slapské vodní dílo budované v letech 1949 – 1955 bylo vybráno místo v úzké soutěsce Svatojánských proudů, které umožnilo vybudovat 65 m vysokou přehradní hráz se čtyřmi patnáctimetrovými přelivnými poli a dvěma nepřelivnými poli v krajích. Elektrárna má originální konstrukční řešení. Přímo v tělese hráze jsou umístěny tři Kaplanovy turbíny, veškerý pomocný provoz a administrativní místnosti. Na vzhledu přehrady se opět podílel Kamil Roškot. Vodní plochou 14 km2 je Slapská přehrada pátým největším přehradním jezerem v Čechách.

SVATOJÁNSKÉ PROUDY

nepomukPůvodně nazývané Vltavské či Štěchovické. Jedná se o úsek mezi nynější Slapskou a Štěchovickou přehradou. Kdysi velmi nebezpečné místo pro lodě a voraře. Zásluhou opata Zbraslavského kláštera, Kryšpína Fuka, došlo v letech 1640 – 1643 k pokusu o jejich sesplavnění. Na památku těchto úprav zde byl v roce 1643 vztyčen kamenný sloup. Nachází se nad levým břehem Vltavy pod přehradní hrází. V roce 1722 byla nedaleko sloupu umístěna ještě socha sv. Jana Nepomuckého (patrona vorařů) a od té doby se proudy začaly nazývat Svatojánskými. Mezi Štěchovickou a Slapskou přehradou byla Klubem českých turistů v roce 1929 vybudována stezka dlouhá 9 km. Začíná na levém břehu Vltavy u Štěchovické přehrady, prochází trampskou osadou Ztracenkou a končí pod Slapskou přehradou u sochy sv. Jana Nepomuckého.